Společnost Prolux Consultin Int.s.r.o. konečně stanula před soudem.

 Moji soukromou válku proti společnosti PROLUX Consulting Int.s.r.o. můžete sledovat na mém zdejším blogu již od dubna 2010, kdy jsem se ze začátku velmi chaoticky a zoufale snažila najít zastání před zvůlí těchto brutálních a údajně neporazitelných  podvodníků  u státních institucí i v soukromém sektoru. Později jsem založila webové stránky www.stop-prolux.net a vzápětí i občanské sdružení Stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP. Po více jak dvou letech, začalo mé snažení přinášet konečně ovoce: 

  Dne 17.5. 2012 proběhlo u Obvodního soudu pro Prahu 1  předběžné jednání ve věci

Hromadné žaloby o zdržení se protiprávního jednání.

Celé jednání, které trvalo od 10:00 do 12:50 bylo dokumentováno reportéry ČT.

Vyslechnuti byli prozatím 3 svědkové z řad poškozených klientů (navrženo bylo cca 300) . Další jednání bylo odročeno na 23. a 24.7. Paní předsedkyně senátu JUDr. PhDr. Alena Novotná Ph.D. slíbila vzhledem k velikému zájmu veřejnosti zajistit na toto jednání větší jednací síň. Během jednání paní soudkyně prohlásila, že pokud se potvrdí podezření z páchání trestného činu Zločinné spolčení a Podvod, bude její povinností podat na společnost PROLUX trestní oznámení.

Po skončení jednání začaly plošně všem klientům, kteří kdy elektronickým systémem společnosti PROLUX prošli, přicházet SMSky tohoto znění: "PROLUX.CZ: Vážení, toto je poslední možnost mimosoudníh řešení Vašeho závazku vůči naší společnosti. Volejte 841 222 222,A00XXXX." Jsem přesvědčená, že se jedná  o předsmrtné křeče těchto neuvěřitelných podvodníků, kteří se v agónii snaží ještě urvat ze svých klientů aspoň nějaký poslední halíř!

Níže si můžete přečíst PROSLOV  který jsem přednesla na začátku soudního jednání (v příštím blogu zveřejním Protokol z jednání)

Ráda bych nyní zrekapitulovala nejvýznamnější skutečnosti ze kterých lze dovodit, že v případě žalované se skutečně o protiprávní jednání jedná.

1. Žalovaná tedy jak sama tvrdí není realitní kanceláří, ale agenturou zajišťující propagaci nemovitostí na internetu.

1. Žalovaná se ale přesto před veřejností jako realitní kancelář presentuje a v lidech záměrně budí mylný dojem, že realitní kanceláří je.

1. Žádný z klientů, kteří v omylu smlouvu podepsal, neměl zájem o pouhou inzerci, či jinou propagaci. Neboť tu si přeci všichni dokázali zajistit sami na bezplatných realitních serverech.
2. Právě bezplatné realitní servery totiž slouží žalované, jako hlavní zdroj informací o soukromých nabídkách nemovitostí. Zaměstnanci žalované tyto inzeráty vyhledávají a následně opakovaně a neodbytně obtěžují inzerenty, až tito pod nátlakem a zejména pod příslibem konkrétního zájemce o koupi, k návštěvě zplnomocněného zástupce žalované nakonec svolí.

1. Z autentických příběhů, které klienti zasílají našemu sdružení na e-mail i ze všech osobních a telefonických rozhovorů vyplývá, že stoprocentně všichni klienti kterým žalovaná své realitní služby nabídla měli nepochybně zájem právě o plnohodnotné služby realitní kanceláře a nikoli o pouhou propagaci!

1. Je naprosto zřejmé, že kdyby klienti byli o obsahu smlouvy a o rozsahu služeb žalované informováni pravdivě, nikdy by byli takovou smlouvu se žalovanou nepodepsali.

1. Vědomé a záměrné uvádění klientů v omyl je tedy tím hlavním prostředkem k dosahování zisků žalované a je tedy konkrétně tím protiprávním jednáním kterému se snažíme naší žalobou zabránit.

Není přeci v žádném případě pravděpodobné, že by se tisíce lidí z vlastního zavinění dopustili stejného omylu při podepisování smlouvy, aníž by tento omyl byl žalovanou úmyslně vyvolán.

 O tom, že hlavním obchodním záměrem žalované nejsou služby klientům, ale generování soudních sporů hovoří sama za sebe tato fakta:

 Začátkem května letošního roku, jsem oslovila 91 soudů České republiky s dotazem na počet projednávaných sporů mezi žalovanou a jejími klienty.

 Ke dni 16.5. podle informací došlých od 86 soudů proběhlo u těchto soudů 3161 soudních jednání. Přičemž v drtivé většině případů figurovala žalovaná jako žalobce, nebo oprávněná.

 Toto je ovšem pouze špička ledovce! Pomocí rozhodčích nálezů Sdružení rozhodců a.s. v Brně byly tisíce klientů dotlačeni k tomu, že zaplatili žalované bez boje, neboť se oprávněně obávali toho, že když se do tohoto nerovného boje pustí, tak na ně bude uvalena exekuce, neboť rozhodčí nález je Exekučním titulem a oni budou nakonec platit ještě více.

 Když se na celou záležitost podíváme čistě z ekonomického hlediska, je evidentní, že žalovaná doslova zahltila svými uměle vygenerovanými neoprávněnými pohledávkami české soudy a zároveň zasáhla negativně hospodářství celé ČR i tím, že přivedla tisíce lidí do stavu sociální nouze a závislosti na státní podpoře!

 O systému obchodní strategie žalované mimo jiné mnohé vypovídá, když sledujeme, jak se její smlouvy vyvíjely v čase.

 Zhruba od r.2006 do r.2008 zněl název - Zprostředkovatelská smlouva, či Smlouva o zprostředkování prodeje.

 Když právníci žalované usoudili, že tento název smlouvy je napadnutelný podle §774 obč.z. neboť

 Zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele.

 Aby se žalovaná vyhnula zcela jakémukoli přičinění o zprostředkování a měla zároveň krytá záda a své nicnedělání smluvně ošetřeno, začala od r 2009 používat smlouvu s názvem Smlouva o podpoře prodeje nemovitosti.

 Za tímto velmi neurčitým názvem (nepojmenovanou smlouvou) se žalovaná snažila skrýt skutečnou podstatu svých aktivit tak, aby pro veřejnost stále budila dojem, že realitní kanceláří je, ale chránila se zároveň, aby ji na druhou stranu nic nezavazovalo k tomu, aby služby u realitních kanceláří obvyklé plnila.

 Tyto smlouvy, stejně, jako smlouvy předcházející obsahovaly rozhodčí doložku u soukromé rozhodčí společnosti Sdružení rozhodců a.s. v Brně bez jmenování rozhodce a s odkazem na rozhodčí řád na internetu.

 V roce 2010 začaly pak obecně sílit tlaky proti rozhodčím doložkám ve spotřebitelských smlouvách. K těmto tlakům značnou měrou přispělo i naše sdružení STOP.

 Zároveň pak Nejvyšší soud judikoval, že rozhodčí doložky bez jmenování rozhodce jsou neplatné pro obcházení zákona.

 Na to žalovaná od září 2010 až do konce roku 2010 používala rozhodčí doložky ve kterých byl jmenován rozhodce Martin Kulhánek, který rozhodoval spory žalované (zhruba 60 případů měsíčně po dobu asi 4-5 let!) Samozřejmě na 100% ve prospěch žalované.

 Na přelomu roku 2010-11 , ale zřejmě došlo k jakési roztržce mezi žalovanou a výše zmiňovanou soukromou rozhodčí společností, neboť na scéně se objevily smlouvy sice s rozhodčí doložkou ovšem u Obchodní a Agrární komory (což je jediný zákonem ustavený rozhodčí soud)

 Žalovaná se ale prozatím rozhodla těchto rozhodčích doložek nevyužívat a ve velkém zaplavila klienty pro změnu svými Platebními rozkazy.

 Ani tato cesta ale zřejmě nepřipadala žalované dostatečně schůdná, aby dosáhla bezpracně na „své“ peníze. Neboť neznáme ani jeden případ, kdy by některý Platební rozkaz, proti němuž podal klien řádně Odpor, byl úspěšný.

 Žalovaná tedy zhruba v dubnu 2012 znovu změnila název i text a smlouvy nyní nejnověji nazývá „ Smlouvami o propagaci a podpoře prodeje s doplňkovými službami“

 Vidíme že se opět nejedná o typovou smlouvu, ale o smlouvu nepojmenovanou, která se nejvíce blíží smlouvě typu smlouvy O dílo a jejímu podtypu- smlouvě o reklamě a propagaci.

 Takovou smlouvou se obstaratel zavazuje pro objednatele obstarávat po celou dobu trvání smlouvy vhodnou propagaci. Způsob a rozsah propagace by měl být ovšem přesně vymezen v textu smlouvy.

 Požadovat ovšem  za propagaci statisícové částky respektive částky v procentech z prodejní ceny nemovitosti považuji za naprosto nepřípustné a nemravné ustanovení, naprosto neodpovídající námaze ani nákladům na takovou propagaci vynaloženým a zejména ani přidané hodnotě odvedené práce.

 Název předkládané smlouvy prošel tedy v čase proměnami. Nikoli ovšem samotná podstata obchodní činnosti žalované. Z těchto proměn smlouvy je totiž velmi dobře patrné, že cílem žalované není poskytovat služby takové, jak je u realitních kanceláří, či reklamních agentur zvykem, ale parazitovat na práci, kterou za ni odvede někdo jiný a pak se pouze přihlásit o „svoji zaslouženou provizi“ !

Celá obchodní strategie žalované je totiž stejně jako dříve založena zejména na uvádění klientů v omyl co se týče nabízených služeb a závaznosti smlouvy.

 A tímto se dostávám k tomu, že kromě roviny právní a ekonomické je třeba poukázat v neposlední řadě i na morálních aspekty projednávané causy, které mě osobně, ale myslím že i každého normálního člověka musí pobuřovat snad ze všeho nejvíce!

 Lze se jen domýšlet, jaké míry mravní okoralosti a cynismu museli již dosáhnout zplnomocnění pracovníci žalované, když vstupují do domácností svých potencionálních obětí a s úsměvem na tváři jim zcela vědomě do očí lžou.

 Vezmeme li v úvahu, že podvedení klienti se často snaží prodejem své nemovitosti řešit leckdy i velmi svízelnou finanční situaci, kupříkladu ztrátu zaměstnání, nemoc, či exekuci. A o své situaci a důvodech prodeje nemovitosti makléře v plné důvěře informují.

 Jak hluboce museli již tedy tito lidé mravně klesnout, když za mrzký peníz jsou schopni své oběti dokonce i politovat a pohovořit s nimi o jejich trápení, předstírat soucit a vzápětí těmto lidem jejichž důvěru si získali, naprosto chladnokrevně vrazit nůž do zad...respektive podstrčit k podpisu smlouvu o které velmi dobře vědí, že může být pro důvěřivého nešťastníka v jeho svízelné situaci finančně naprosto likvidační.

Srdce těchto lidí snad musí být z kamene, když se nezastaví ani před klienty s tělesným postižením, ani před seniory ve velmi pokročilém věku, ani před matkami s plačícími dětmi v náručí, natož aby brali ohledy třeba na cizince s omezenou schopností dorozumět se, či na spěchajícího podnikatele.

 Stovky podvedených klientů, kteří se denně obrací o pomoc na naše občanské sdružení může váženému soudu dosvědčit, že tito profesionální podvodníci nejenže se před ničím nezastaví, ale naopak rádi jakékoli nepřehledné situace využijí k tomu, aby kýžený podpis na svoji ďábelskou smlouvu získali.

 Závěry vyšetřování odloženého Policií ČR Odborem hospodářské kriminality, ke kterým se dobrali po čtyřech letech vyšetřování pan Kpt.Luboš Hanzlík a dozorující státní zástupkyně JUDr.Jana Polanská a které potvrdila státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství JUDr.Hena Macháčková jsou naprosto neakceptovatelné!

 Podle názoru výše jmenovaných se v případě zaměstnanců žalované nejedná o spáchání trestného činu podvod, neboť tito postupovali údajně podle pravidel realitní kanceláře o kterých měli obecně za to, že jsou v souladu se zákonem! (za povšimnutí stojí, že i Vrchní státní zastupitelství zde hovoří o žalované, jako o realitní kanceláři!)

 Je ale vůbec myslitelné, aby tito zaměstnanci byli přesvědčeni o tom, že jednají v souladu se zákonem, když je jim velmi dobře známo, že text smlouvy naprosto neodpovídá tomu jakým způsobem oni sami služby žalované presentují?

 Jsou snad tito zaměstnanci negramotní, aby si mysleli v dobré víře, že text Smlouvy který nabízejí (spíše vnucují) k podpisu je skutečně pouhým nezávazným dokumentem pro účely inzerce a nikoli exkluzivní smlouvou svazující klienta na dobu 12 měsíců i déle pod hrozbou mimořádně vysokých sankcí?

 Je možné, že by se k nim za ta leta spolupráce se žalovanou nedoneslo, že žalovaná čelí asi šestistům trestních oznámení, že bylo natočeno několik varovných reportáží a že se chystá i projednávání této Hromadné žaloby?

 Za těmito vyškolenými mistry švindlu stojí ovšem pochopitelně jejich vedení.

 A zde je třeba hledat ten pravý zdroj zla. Za těmito pěšáky z Mordoru stojí totiž kdosi, kdo celou tuto podvodnou mašinerii vymyslel a následně natolik dobře právně ošetřil, že umožnil neoprávněné obohacení žalované na úkor klientů doposud naprosto beztrestně.

 Zplnomocnění pracovníci žalované za několik let působení společnosti PROLUX na realitním trhu tak připravili pomocí podvodných praktik při uzavírání naprosto zvěrských smluvních ujednání, občany České republiky řádově o stamiliony korun!

 Jsem si velmi dobře vědoma skutečnosti, že institut Hromadné žaloby není v právní praxi Českého soudnictví nijak obvyklý.

 Vzhledem ovšem k totálnímu selhání Policie ČR i Státních zastupitelstev zůstává nyní tento soud poslední nadějí poškozených klientů, že bude nastolena spravedlnost.

 Jsem přesvědčená o tom, že v případě odsouzení žalované by se mohlo jednat doslova o průlomový rozsudek, který by do budoucna mohl posloužit ne jen precedentně, ale i jako prevence a odradit další Mistry švindlu od pokusů obohacovat se neoprávněně na úkor svých bližních.

Jménem všech poškozených klientů apeluji tímto na vážený soud, aby všechny uvedené skutečnosti velmi dobře zvážil a aby nalezl ten správný výklad zákonů bez přílišného formalizmu a s přihlédnutím k judikátu Ústavního Soudu 170/11, ze dne 03.01.2012: ve kterém se doslova praví že:

 „...v materiálním právním státě nejde pouze o formální aplikaci práva bez dalšího, ale především o dodržování takových pravidel chování, která jsou v souladu s hodnotami, na nichž je právní řád vybudován. Právo nikdy nemůže být interpretováno jen striktně či mechanicky, neboť takový přístup s sebou zpravidla nese zcela nepřijatelné důsledky. Právo ve společnosti neexistuje proto, aby takovéto nerozumné a nespravedlivé důsledky legitimizovalo, ale proto, aby přinášelo racionální a spravedlivé uspořádání vztahů mezi jednotlivci. Jinak řečeno, právo je společenský normativní systém, jehož účelem je rozumné a spravedlivé uspořádání vztahů mezi členy společnosti.