Hromadná Zápůrčí Žaloba

Výňatek z laické žaloby, kterou se profesionální právníci odmítají zaobírat! Budu velmi vděčná, pokud se najde nějaký právník, který mi mé závěry jež vyvozuji z platných zákonů našeho státu, vyvrátí, nebo potvrdí!

Hromadná zápůrčí žaloba

Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23.4.2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. Jejíž transpozice byla provedena do zákona č.634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele, a zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád. A dle směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách I.

Jelikož se žalobci důvodně domnívají, že žalovaná se soustavně dopouští protiprávního jednání vůči svým klientům a svým jednáním je poškozuje dle §121 Tr.zák. Domáhají se žalobci, svého práva zabránit žalované v další rušitelské činnosti, respektive negatorního nároku dle: Zákona č.99/1963 Sb. §83, b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů,

Žalovaná opakovaně předkládá svým klientům k podpisu Smlouvy o podpoře prodeje nemovitosti (dále jen smlouva), obsahující ustanovení, jež jsou nedílnou součástí smlouvy (dále jen ustanovení), která významně zasahují do práv klientů a příčí se dobrým mravům dle. §3, Obč. zák. Žalobci se domnívají, že tato ustanovení rovněž nemohou být platná dle §39 Obč.zák. Dále se žalobci domnívají, že text ustanovení je žalovanou sestaven zejména za účelem vzniku rozporů, čímž dochází k porušení §43 Obč. zák. Vzhledem k tomu, že klienti vystupují vůči žalované, jako spotřebitelé ve smyslu §52 odst 3 zák. 40/1964 Sb. Obč. zák. I ve smyslu Zákona o ochraně spotřebitele č.634 §2 (1) a) Žalobci považují za nemravné níže citované ustanovení, jež navozuje mezi žalovanou a klientem obchodní vztah dle obchodního zákoníku:

Smlouva: Čl.VI.Závěrečná ustanovení7.:Smluvní strany se dohodly, že se tento jejich závazkový vztah řídí dle ustanovení §269 odst.2 zák.513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve smyslu pozdějších předpisů. Platnost výše citovaného ustanovení vylučuje rovněž znění §261(1) zákona513/1991 Sb. Obch. Zák.

Žalobci se domnívají, že vzhledem k tomu, že klient nevystupuje vůči žalované jako podnikatel, ale jako spotřebitel a závazkový vztah, se v žádném případě netýká jeho podnikatelské činnosti. Odvolání na výše citovaný zákon tedy ve spotřebitelské smlouvě nemá opodstatnění! Žalobci se domnívají, že toto ustanovení rovněž směřuje ke zhoršení jejich právního vztahu dle §262 Obch Zák

Žalobci se s odvoláním na výše uvedené skutečnosti, domáhají svého práva, aby jejich žaloba byla posuzována na základě Občanského zákoníku

Dále se žalobci domnívají, že podpisem níže citované Rozhodčí doložky ve smlouvě předkládané žalovanou, se klient vzdává práv, která mu zákon poskytuje a jež mu zaručuje ústavní Listina základních práv a svobod. Tedy zejména práva na spravedlivý proces a tímto zhoršuje své smluvní postavení. Listina základních práv a svobod Článek 36(1)

Žalobci se domnívají, že použití Rozhodčí doložky žalovanou, rovněž významně vychyluje práva klienta od zákona v jeho neprospěch. § 55 (1) (3) a § 56 Obč. zák Rozhodčí doložka (opis ze smlouvy):

Smlouva: Čl.VI. Závěrečná ustanovení 2. Smluvní strany sjednávají, že veškeré majetkové spory, které mezi nimi vzniknou z této smlouvy, nebo v souvislosti s ní, budou řešeny v rozhodčím řízení podle platného znění zákona č.216/1994 Sb. O rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, postupem podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců a.s. IČ:63496658, se sídlem Brno, Příkop 8, a to jediným rozhodcem ze Seznamu rozhodců, vedeného Sdružením rozhodců a.s., který bude jmenován podle Rozhodčího řádu. Smluvní strany výslovně prohlašují, že měly možnost se seznámit se a seznámily se s s Rozhodčím řádem a Poplatkovým řádem, jejichž znění je zveřejněno na internetových stránkách www.sdruzenirozhodcu.cz, v Obchodním věstníku č. 16 a je také veřejně k dispozici v sídle Sdružení rozhodců a.s. a činí je nedílnou součástí této rozhodčí doložky a dohodly se,že dle citovaného Rozhodčího a Poplatkového řádu má být rozhodčí řízení vedeno. Případné odstoupení některé smluvní strany od této smlouvy, nemá vliv na platnost sjednané rozhodčí doložky. V této výše uvedené rozhodčí doložce se účastníci nedohodli (neurčili) osobu konkrétního rozhodce, nýbrž žalovaná pouze určila, že jediný rozhodce bude vybrán ze Seznamu rozhodců vedeném společností Sdružení rozhodců a.s..

Možnost vést seznam rozhodců je ovšem umožněna pouze v řízení vedeném u stálého rozhodčího soudu, nikoliv u soukromé společnosti, v daném případě u Sdružení rozhodců a.s. jak je tato zásada formulována v § 269 odst. 3 obch. zák. Z povahy společnosti Sdružení rozhodců a.s. a z jejího výpisu z obchodního rejstříku ovšem vyplývá, že tato společnost není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona. Z obchodního rejstříku této společnosti naopak vyplývá, že od 1.5.2009 je předmětem podnikání této společnosti Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Pokud tedy subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, jak to předpokládá zákon o rozhodčím řízení ve svém § 13, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o úmysl obcházet zákon a dochází tak k rozporu se zákonem. § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení v rozhodčí smlouvě se účastníci musejí dohodnout buď na ad hoc rozhodci (rozhodcích), nebo na stálém rozhodčím soudu, který je zřízen na základě zákona. Jedná-li se o ad hoc rozhodce, jímž musí být vždy fyzická osoba (viz § 4 citovaný zákon), musí být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden či uvedeni, případně musí rozhodčí smlouva dle § 7 odst. 1 zákona stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Zákon 216/1994 Sb.§13 1) Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona Žalobci se domnívají, že vzhledem k obchodním vztahům, které již řadu let trvají mezi Žalovanou a Sdružením rozhodců a.s., lze rovněž důvodně pochybovat o nepodjatosti tohoto soudu vůči klientům Žalované dle .§14 (3).Obč.zák Žalovaná v rozporu s doporučením Sdružení rozhodců a.s. nepoužívá v ujednání o rozhodčí doložce tento dovětek a tímto brání klientovi v uplatnění jeho práv dle Evropských směrnic, tedy obrátit se se svými nároky na obecný soud.

(Opis z webových stránek Sdružení rozhodců a.s.): Sdružení Rozhodců- Rozhodčí doložky dovětek 4.: „Ujednáním o této rozhodčí doložce není dotčeno právo žalobce obrátit se se svým nárokem na obecný soud.“ Tento dovětek lze doporučit u smluv, v nichž se na jedné straně vyskytuje fyzická osoba - nepodnikatel (spotřebitel). Podle některých výkladů evropských směrnic je třeba fyzické osobě - nepodnikateli (spotřebiteli) zajistit možnost obrátit se se svými nároky vždy také na obecný soud. Dovětek nestanoví žádné ze stran povinnost obracet se na obecný soud, ale zachovává jí možnost volby.

Žalobci se dále domnívají, že i některé další body ustanovení jsou v rozporu se zákony. Jelikož je žalované známa skutečnost, že své klienty vždy předem osloví telefonicky a má tím pádem vždy důkaz o tom, že si klient návštěvu s makléřem sjednal. Žalobci se domnívají, že jsou kráceni ve svých právech jakožto spotřebitelé, když jim žalovaná nabízí jakožto klientům možnost takového odstoupení od Smlouvy, o němž předem ví, že je dle Smlouvy neuskutečnitelné. Žalovaná, tedy vlastně NEDÁVÁ KLIENTOVI ŽÁDNOU MOŽNOST ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY V ŽÁDNÉM TERMÍNU!

Smlouva: Čl.VI Závěrečná ustanovení 3. „Klient prohlašuje, že k uzavírání a podpisu této smlouvy došlo v místě za podmínek, které klient předem sjednal se zástupcem poskytovatele ve smyslu §57 zák.č.40/1964 Sb.občanského zákoníku. Pokud je klient ve smyslu §52 odst.3. zák. č.40/1964 Sb.občanského zákoníku spotřebitelem má za podmínek §57 citovaného zákona, právo od smlouvy odstoupit Žalobci se domnívají, že uplatněním tohoto ustanovení, dochází ze strany žalované k porušení zákona Občanský zákoník § 56 V níže uvedeném ustanovení jsou dále v jediné větě specifikovány dva naprosto odlišné závazky. Začátek věty hovoří o umístění informační tabule (což nemá v podstatě pro klienta velkého významu) a zbytek věty specifikuje závazek natolik závažný, jako je zplnomocnění žalované klientem k libovolné manipulaci s cenou! Již samotná tato formulace věty, vypovídá o tom, že snahy žalované směřují k odvedení pozornosti klienta od důležitého ustanovení Žalobci se domnívají, že žalovaná tímto záměrně navozuje situaci směřující k vyvolání rozporů. Smlouva: Čl.II 5. Klient rovněž souhlasí s umístěním informační tabule s nabídkou prodeje na předmětných nemovitostech a jiným vhodným označením a úpravou předpokládané ceny, která povede z zajištění reálné tržní ceny předmětných nemovitostí. Možnost manipulace s cenou nemovitosti dává tímto ustanovením žalované volný prostor ke spekulacím směřujícím k jejímu vlastnímu obohacení se na úkor klienta. Níže citované ujednání dále zbavuje ve své podstatě klienta na dobu neurčitou možnosti nakládat se svým majetkem. Při jakékoli změně majitele do budoucna, je klient totiž povinen zaplatit žalované provizi. Smlouva: Čl.IV 1.Poskytovateli vzniká nárok na odměnu za splnění podmínek podle čl. II odst.1, tedy i tehdy, jestliže ke změně vlastnictví předmětné nemovitosti dojde i bez přímé součinnosti poskytovatele Odměna je splatná do 14-ti dnů od vzniku nároku na ni. Pro případ, že kupující uhradí cenu či její část při podpisu dohody o rezervaci nemovitostí, nebo při podpisu smlouvy o budoucí kupní smlouvě, v takovém případě strany sjednávají, že sjednaná odměna je poskytovateli splatná ihned.2. Klient je povinen zaplatit poskytovateli odměnu dle bodu 2. odst.2. (viz. Strana č.1.) V případě že předmětné nemovitosti budou zcizeny za cenu vyšší než je předpokládaná cena nemovitosti uvedená v bodě 2.odst.1 (str.1. Této smlouvy), dohodly se smluvní strany, že odměna poskytovatele bude zvýšena o částku rovnající se jedné třetině z částky přesahující předpokládanou cenu. K celkové odměně bude účtována příslušná sazba DPH podle aktuální zákonné úpravy. V případě že poskytovatel uzavře s třetí osobou dohodu o rezervaci předmětných nemovitostí za cenu vyšší než je prodejní cena uvedená v kupní smlouvě odměna poskytovatele, se v takovém případě počítá z prodejní ceny uvedené v dohodě o rezervaci nemovitostí. V případě že skutečná prodejní cena předmětných nemovitostí není známa, odměna poskytovatele se rovná výši uvedeného procenta dle bodu 2. odst.2 vypočteného z předpokládané ceny nemovitostí uvedené v bodě 2 odst.1. 3. P.Poskytovateli vzniká nárok na odměnu také v případě, že ke změně vlastnictví předmětných nemovitostí dojde i po skončení účinnosti této smlouvy, ale stane se tak v důsledku činnosti poskytovatele

Součinností poskytovatele se patrně rozumí skutečné zprostředkování prodeje s fyzickým přičiněním makléře a následným právním servisem ze strany žalované Žalovaná si tedy tímto ustanovením vymiňuje, že jí náleží odměna i v případě, že neposkytne klientovi služby, realitními kancelářemi obvykle poskytované. Činností poskytovatele za niž si žalovaná nárokuje odměnu, se zřejmě rozumí pouze podpora při prodeji nemovitosti, respektive zveřejnění nabídky na internetu a vyvěšení informační tabule na nemovitost Takováto omezení spotřebitele v jeho právech na kvalitní služby ze strany podnikatelského subjektu, který se honosí názvem Realitní kancelář, nemá ovšem ve Zprostředkovatelské smlouvě žádné opodstatnění Občanský zákoník Hlava 13 §774 a §775

Žalobci se tedy dovolávají její neplatnosti dle dle §40 Obč.Zák. Otázkou ovšem zůstává, zda Smlouva o podpoře nemovitosti jako taková vůbec je, či není svým charakterem smlouvou Zprostředkovatelskou? Pakliže tato Smlouva svým charakterem Zprostředkovatelskou smlouvou není. Jsou tedy všechny ústní sliby makléřů Žalované, předcházející podpisu smlouvy a týkající se součinnosti při prodeji, nepravdivé! A pokud naopak tato Smlouva svým charakterem Zprostředkovatelskou smlouvou je, pak žalovaná porušuje § 51 občanského zákoníku na jehož základě mohou smluvní strany svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou než typovou. Nepojmenovaná smlouva však nesmí směřovat k obcházení zákona, tj. nelze nepojmenovanou smlouvou upravit vzájemný vztah, který svým obsahem odpovídá některé typové smlouvě a v této nepojmenované smlouvě se odchýlit od kogentních ustanovení upravujících typovou smlouvu. Z výše uvedených bodů ustanovení, však jednoznačně vyplývá, že žalovaná si nárokuje svou provizi pouze za PODPORU PRODEJE Neboť o žádné součinnosti makléře s klientem při prohlídkách, ani následném právním servisu, se v těchto bodech ustanovení nemluví.

Žalovaná tedy prokazatelně omezuje svou činnost pouze na zajištění reklamy a to pouze na vlastních webových stránkách a umístěním informační tabule na nemovitosti určené k prodeji

Čl.I. Předmět Smlouvy 1. Poskytovatel se zavazuje vyvíjet činnost směřující k podpoře prodeje předmětných nemovitostí klientem specifikovaných v bodě 1. této smlouvy (viz.strana č.1, Úvodní ustanovení), a to zejména umístěním nabídky jejich prodeje na internetové servery , propagací těchto serverů a na nich umístěných nabídek v celostátním tisku a médiích, nabízením předmětných nemovitostí klientům evidovaných ve vlastní databázi, stejně jako dalším osobám majícím zájem o koupi nemovitostí atd., a klient se zavazuje zaplatit poskytovateli za podmínek uvedených v čl.II odst.1 a čl. IV. Těchto smluvních ujednání odměnu.

Ani v těchto závazcích žalované, tedy není ani zmínky o tom, že by se žalovaná zavazovala klientovi poskytovat služby, realitními kancelářemi všeobecně poskytované!

Čl.II. Práva a povinnosti smluvních stran 1. Povinnosti poskytovatele se považují za splněné okamžikem, pokud za účinnosti této smlouvy dojde k uzavření smlouvy o prodeji předmětných nemovitostí, k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě, smlouvy o rezervaci (dále také jen převodní smlouva) nebo na základě jiných skutečností, jejichž důsledkem je změna vlastnictví předmětných nemovitostí. Kde se ve Smlouvě dále hovoří o „zcizení“ nemovitostí, má se tím na mysli jakákoliv změna jejich vlastnictví.

Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná požaduje od klienta odměnu v případě jakékoli změny majitele obchodované nemovitosti, bez ohledu na to, kdo se ve skutečnosti o tuto změnu přičinil. A směrodatnou je pouze skutečnost, že smlouva uzavřená s klientem, byla v době změny majitele nemovitosti platná! Žalobci se domnívají že SMLOUVA NENÍ SVÝM CHARAKTEREM ZPROSTŘEDKOVATELSKOU SMLOUVOU a ŽALOVANÁ NENÍ REALITNÍ KANCELÁŘÍ V PRAVÉM SMYSLU TOHOTO SLOVA Pokud tedy žalovaná výraz Realitní Kancelář ve svém názvu používá , ačkoli služby realitní kanceláře neplní, je toto označení již samo o sobě pro klienty zavádějící a klamavé dle: Zákon č.634/1992 o ochraně spotřebitele příloha č. 1 §5 (1) a), b), c)

Na druhou stranu ovšem žalovaná od klienta jednostranně požaduje, aby podepsal ujednání týkající se jeho součinnosti se žalovanou.

Čl.II. 3. Klient je povinen: a) předat poskytovateli veškeré potřebné a aktuální podklady, týkající se předmětných nemovitostí, poskytnout poskytovateli veškerou potřebnou součinnost k prodeji, včetně součinnosti při řešení případných právních závazků váznoucích na nemovitostech b) sdělovat ihned poskytovateli všechny skutečnosti a jejich změny, jež jsou rozhodné pro dosažení účelu této smlouvy, c) poskytovat poskytovateli veškerou nutnou součinnost ke splnění účelu této smlouvy, d) uzavřít s třetí osobou převodní smlouvu na zcizení předmětných nemovitostí, pokud splňuje podmínky této smlouvy bez zbytečného odkladu po předložení návrhu e) nezatíží předmětné nemovitosti žádnými právy ve prospěch třetích osob f) spolupracovat s poskytovatelem při prohlídkách předmětných nemovitostí g) oznámit poskytovateli bez zbytečného odkladu uzavření převodní smlouvy Klient tímto výslovně zmocňuje poskytovatele k uzavírání časově omezené dohody o rezervování předmětných nemovitostí s třetími osobami v souvislosti se složením záloh na kupní cenu a k příjímání záloh. Poskytovatel tímto udělené zplnomocnění přijímá.

V tomto jednání žalované, spatřují žalobci narušení rovnováhy v právech a povinnostech stran dle §56 Obč. zák. Důkaz: kopie ustanovení jež jsou součástí Smlouvy Důkaz: Svědectví poškozených klientů